Osvědčilo se mi…
péct domácí croissanty:o)
O letošní dovolené se mi zalíbilo snídat croissant a cappuccino. Nezvyk pro člověka, který normálně sladké pečivo vůbec nejí – ale příjemný. Zpátky v Praze jsem udělala pár pokusů s máslovými croissanty z pekařství Paul. Byly vynikající. Rozhodla jsem se křupavý zázrak s lehounce mazlavým středem a máslovou vůní upéct doma. Postupovala jsem podle tohoto receptu převzatého od Mireille Guilian uvedeného v bestselleru Francouzky netloustnou. Nebylo mi úplně jasné, jak překládat těsto, tak jsem si vzala na pomoc recept i tento. Těsto jsem začala dělat v pátek odpoledne, v neděli byly croissanty k snídani. Zní to hrozně, ale těsto absolutní většinu času odpočívá v ledničce a není třeba si ho vůbec všímat. Navíc…pokud spěcháme, myslím, že by stačil na přípravu pouhý jeden den. V prvním receptu se do těsta nepřidává žádné vejce, v druhém 2 vejce - dala jsem jedno. Jinak jsem postupovala téměř přesně podle prvního receptu.
Pár typů navíc:
1. máslo jsem rozválela těsně po vyndání z ledničky. Nenechávala jsem ho “povolit”. Jde to dobře.
2. myslím, že při krájení trojúhelníků z těsta by mělo mít těsto výšku tak 0.5 cm. Rozhodně ne tenčí.
3. neplnila jsem ničím. Pořádný croissant je výborný i bez náplně. Akorát jsem před balením “rohlíčků” trojuhelníky z těsta lehce posypala vanilkovým cukrem.
Budu péct častěji. Zkuste to taky;o)
vypadají božsky:o) a chutnaly ještě lépe:o)
Díky, pochvala od strávníka potěší nejvíc;o)
děkuji, byly skvělé
jelikož jsou od “zkoušky” vyžadovány často – našla a vyzkoušela jsem i recept na “jeden den” – mám v diáři tudíž i poznámky typu připravit těsto – vyndat z lednice… zatím stíhám , ale s rozmazlováním je konec 
Přesně tak, když si člověk rodinu jednou rozmazlí..pak se nestačí divit:o))))